„Šlechtické výsady budou zrušeny“
„Československý stát bude republikou. Ve stálé snaze po pokroku bude zaručovat úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slovního projevu, tisku a právo shromažďovací i petiční. Církev bude odloučena od státu. Naše demokracie bude spočívat na všeobecném právu hlasovacím; ženy budou politicky, sociálně a kulturně zrovnoprávněny s muži. Práva menšin budou zabezpečena poměrným zastoupením; národní menšiny budou požívat stejných práv. Vláda bude svou formou parlamentární a bude uznávat principy iniciativy a referenda…
Československý stát provede dalekosáhlé sociální a hospodářské reformy; velkostatky budou vykoupeny pro domácí kolonizaci, šlechtické výsady budou zrušeny.
Výňatek z Washingtonská deklarace, Prohlášení nezávislosti československého národa jeho prozatímní vládou
Dáno v Paříži dne 18. října 1918.
Profesor Tomáš G. Masaryk,
ministerský předseda a ministr financí.
Generál Dr. Milan R. Štefánik,
ministr národní obrany.
Dr. Eduard Beneš,
ministr zahraničních věcí a vnitra
Zákon ze dne 10 prosince 1918 jímž zrušují se šlechtictví řády a tituly
Údaje o textu |
Titulek: | | Zákon ze dne 10. prosince 1918, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly
Autor: | | Revoluční národní shromáždění
Právní oblast: | | zákon
Platnost: | | Československá republika
Původní znění: | | 61/1918 Sb. z. a n.
Účinnost od: | | 18. prosince 1918
Licence: | INCLUDEPICTURE "https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/PD–icon.svg/16px–PD–icon.svg.png" \* MERGEFORMATINET |
Zdroj: | |
novelizován zákony č. 268/1936 Sb. z. a n. a 55/1948 Sb. |
Částka XI/1918 Sbírky zákonů a nařízení státu československého, ve které zákon vyšel
|
Čís. 61.
Zákon ze dne 10. prosince 1918,
jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly.
§ 1.
Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání. V platnosti zůstávají takové tituly, na které lze splněním předepsaných podmínek nabýti právního nároku (titul doktorský, inženýrský atd.), pak tituly, jež vyjadřují skutečně zastávanou úřední hodnost, a vyznamenání udělovaná vysokými školami (čestné doktoráty a pod.).
Bývalí šlechtici nesmějí užívati svého rodného jména s přídomkem nebo dodatkem, vyznačujícím šlechtictví.
§ 2.
byl zrušen
(původně zněl: Občané republiky Československé nemohou ani v cizině platně přijímati vyznamenání, pokud byla předcházejícím paragrafem zrušena.)
§ 3.
Ministr vnitra ukládá se, aby v dohodě se súčastněnými ministry zákon tento provedl.
§ 4.
Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Dr. Karel Kramář v. r.
Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa
10. 12. 2008
Praha – Přestože je stále možné se setkat s tím, že je někdo označován za šlechtice a oslovován jako kníže nebo hrabě, používání šlechtických titulů bylo oficiálně zrušeno už dávno. Šlechtické tituly a řády zrušil právě 10. prosince 1918 zákon č. 61/1918. Zákon, který vešel v platnost 18. prosince 1918, přijalo tehdejší revoluční Národní shromáždění mezi prvními právními normami nového státu. Zákonodárci budovali nové Československo na demokratických základech a zvolili formu republiky, v níž budou jakékoli šlechtické výsady nepřípusté.
„Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání,“ píše se v dokumentu. Zákon tak šlechtické tituly sice zrušil, neobsahoval ale žádné postihy.
Sankce byly připojeny až v novelizaci 10. dubna 1920. Za úmyslné a veřejné užití šlechtického titulu měl viník zaplatit pokutu od 50 do 15 tisíc korun nebo mohl být potrestán vězením v délce od čtyřiadvaceti hodin do čtrnácti dnů. Přestože se ale za první republiky zákon běžně porušoval, nejsou podle historiků známy případy konkrétních postihů.
Další změna nastala roku 1936, kdy bylo původní znění zákona nahrazeno novým, které pamatovalo i na zákaz užívání erbů. Proti právu se provinil i ten, kdo zrušený šlechtický titul někomu přiřkl v tisku. V době protektorátu byla platnost titulů obnovena. A po druhé světové válce začalo platit opět původní znění bez zavedení sankcí…
Poznámka ČNL:
My, starší, máme v paměti epigramy Karla Havlíčka Borovského. Jeden z nich je v souvislostí s „naší dobou“ zvlášť aktuální: Odkud vzalo, zkouším žáka, jméno Rakous počátek? Od raků, neboť oni lezou nazpátek.
První Československá republika byla demokratická, a to i ve srovnáni se stavem „demokracie“ v sousedních státech, ta druhá již značně méně a tzv. protektorát se vracel do minulosti. Obnovil platnost šlechtických titulů. A ten „náš nejnovější“ řád, od roku 1989, fakticky posunul šlechtictví opět na výsluní tak, že šlechtické tituly obnovil. Za peníze poplatníků ČT dělá o šlechticích pořady, některé rody šlechtické září v plném lesku dobou. Jde o Schwarzenbergy, nověji i o Lichtenštejny a další. Ta současná demokracie, fialovská, chřadne viditelně na úbytě. Karel Schwarzenbeg, který se proslavil tím, že by poslal Beneše a jeho souputníky do Haagu před mezinárodní soud, mluvil o vyhnání ubohých Němců, a dokonce při rozhovoru, který poskytl jedné německé novinářce, uvedl výslovně, že se necítí Čech, ale Böhme, a to bylo v době, kdy byl ministrem zahraničních věcí ČR. Ale přesto tento pán má mít státní pohřeb.
Pokud se podíváme, jak naše „demokracie a svoboda vzkvétá“, jak obyčejní Češi chudnou, milion je již chudých a další dva miliony na pokraji chudoby, a budou chudnout i v příštím roce, přestože vláda se chlubí tím, že dělá hodnotovou politiku, můžeme říci, že fialovská vláda také leze nazpátek. Bohatí jsou ještě bohatšími, chudí dále chudnou a je jich stále více. Jde již o existenci našeho státu i národa. Poleze pětikolka dále zpět? Kdy tomu uděláme konec?